Zastavme outsourcing státu !

Co je to vlastně outsourcing? Jedná se o druh dělby práce, při které jedna firma přidělí některé své podpůrné a vedlejší činnosti jiné firmě, která je v dané oblasti specializovaná. Ideálním příkladem je, když si několik menších firem najde jednu účetní společnost, která vede všem firmám účetnictví. Outsourcing může být velmi efektivní  a může se dobře vyplatit.

Před rokem 1989 v Československu prakticky neexistoval soukromý sektor a vše bylo v majetku státu. My Češi jsme totiž známí tím, že když se pro něco "nadchneme", jsme v tom papežtější  než papež. Pokud řekneme, že se nebude svobodně podnikat, tak nebude nikdo. Pokud nám EU něco doporučí, vezmeme to jako normu. Podívejte se, jak vypadají toalety v Řecku, zatímco u nás jsou téměř všude bezdotykové baterie. Když se rozhodneme pro restituce, tak musí být pořádné. To můžeme sledovat na nedávno schválených církevních restitucích. Když privatizace, tak všechno a bez výjimky.

Stejným způsobem, jakým jsem popsal  výše, nyní přistupujeme k outsourcingu. Začali jsme třeba v České televizi. Shora přišel příkaz, že se musí uspořit v mzdových nákladech. Vedení tedy rozvázalo pracovní poměry s mnoha zaměstnanci, aby následně mohlo ty samé a ještě další navíc najmout. Nyní už ovšem jako podnikatele, firmy a nikoliv zaměstnance. Vyplatilo se to? To ať posoudí jiní, na mzdách se ale rozhodně ušetřilo.

V této době jsme totiž dosáhli na samotný kraj, kdy už není doslova co prodat. Zbývá jen stále se ztenčující veřejný sektor v oblastech: zdravotnictví, školství, penzí a bezpečnosti. Přestože platíme na evropské poměry vysoké daně a na všechny tyto služby bychom měli mít nárok, neustále nám někdo tvrdí, že tomu tak není.

 Ve zdravotnictví stále stoupá spoluúčast a vymýšlí se možnosti, jak lidi ještě více zdanit. Začalo to poplatky, přes další poplatky za specialistu až k rozdělení péče na tu pro bohaté a pro chudé.

Ve školství se stále mluví o zavádění školného, aniž by se někdo zamyslel, proč nejlepších výsledků ve srovnání studentů dosahuje Finsko, kde je studium zdarma. Ve státech, které jsou kolem nás, navíc dochází k jeho rušení. V Německu je již jen ve 3 spolkových zemích, v Rakousku se ruší zcela.

Reforma penzí plánuje vyvedení peněz z průběžného systému, jenž byl až dodnes chráněn svou podstatou před rozkradením, na kapitálové trhy. Žádná reforma ovšem není zadarmo. Každý občan, který se rozhodne připojit k novému pilíři, už z něj nikdy nevystoupí. Celý svůj produktivní věk bude daněn o další 2% své čisté mzdy, která půjdou taky na kapitálový výlet do světa s nadějí, že se jednou vrátí bohatší a větší. Nebudu popisovat problémy této reformy v jiných státech. My to uděláme lépe. Jako všechno. Tak uvidíme.

Bezpečnostní a záchranné sbory jen tak prodat nelze. Co tedy teď s nimi? Můžeme je postupně nahrazovat a provádět outsourcing. Jak to funguje? Jednoduše. Policie přijme mladého člověka, umožní mu růst, výcvik, výuka cizích jazyků, vloží do něj nemalé prostředky. Poté někdo rozhodne a zmíněný útvar se zruší. Soukromá firma najme tohoto člověka, dá mu odpovídající plat a na policii už zasílá jen faktury. Nemusím Vám říkat, co bylo  ekonomicky výhodnější.

Nyní představila vláda smělý program úspor. Odejít bude muset 24 000 zaměstnanců z oblasti školství (z toho 17 000 učitelů) a 3500 policistů. Počet policistů stále klesá a k prosazování těchto kroků jeden ministr za druhým používají (s)prostá srovnání se zahraničím. Pokud by chtěl někdo skutečně objektivně srovnávat, musel by spočítat všechny policisty (v zahraničí jsou složky zařazeny také pod ministerstvem obrany nebo spravedlnosti), srovnávat úroveň kriminality a zejména sledovat, co má která složka na starosti. Srovnávat pouze počty na MV může jen demagog.

Propouštění tak ohromného počtu státních zaměstnanců v oblastech bezpečnosti a školství je jen prostý outsourcing. Máme zde mnoho bezpečnostních agentur a firem, které poskytují soukromé vzdělání. A ty lační po své kořisti.

Pochopím, když někdo nebude souhlasit s mými názory. Politika je o střetu názorů a já se tomu nebráním. Na jednom bychom se měli ale shodnout všichni. Platíme daně, abychom za ně měli určitou úroveň bezpečnosti, zdravotnictví, školství, infrastruktury, ochrany v zahraničí nebo zajištění na stáří. O výši jednotlivých daní se můžeme dohadovat, o nabídce a hloubce poskytovaných služeb také. Musíme se ovšem ale shodnout na tom, že není přeci možné platit stále více, stále vyšší daně, stále vyšší poplatky a dostávat za to kvalitativně horší služby ve stále menším množství. To se ale právě děje! Co si pak mám myslet o člověku, který toto připouští, mne si ruce a říká, že je  "odpovědný" ? Zastavme outsourcing státu!