- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Situace v ČR není v dnešních časech růžová, růst ekonomiky je mizerný, schodky státního rozpočtu rostou a já jsem ochoten připustit, že šetřit se musí. Velmi se však rozchází můj pohled s pohledem současné vlády na oblasti, kde by k šetření mělo docházet. Rozhodl jsem se ukázat malé srovnání ve dvou konkrétních případech. První případ je omezování podpory stavebnímu spoření versus nový produkt pana ministra financí M. Kalouska - nákup státních dluhopisů. Druhým je šetření na platech státních zaměstnanců versus odpuštění daně z dividend.
Nejprve k prvnímu. Co je to vlastně stavební spoření? Jedná se o produkt, který umožňoval řadovým občanům velmi pěkné zhodnocení svých prostředků. Byl nastaven tak, že nehrálo roli, jak moc je klient bohatý. Umožňoval výhodné úvěry či překlenovací úvěry. Produkt si získal oblibu u milionů klientů, kteří získavali odvahu pro stavební úpravy svých nemovitostí, což vedlo k rozvoji stavebních firem a stavebnictví v ČR.
Naproti tomu se objevil zcela nový produkt přímo z dílny ctihodného ministra financí Miroslava Kalouska. Projekt, jenž byl prezentován jako "pro každého". Proč? Umožňuje investici již od pouhé jedné tisícikoruny. Vyplatí se ale skutečně investovat pouze jednu bankovku s Františkem Palackým na obrázku? Kdo umí alespoň elementární počty, ví, že nikoliv. Tak půjdeme dále. Kolik znáte lidí ve svém okolí, kteří mají právě teď k dipozici třeba 100 000 korun na investici do státních dluhopisů. Proč právě tuto částku? Právě přes ni se dostávali tradiční klienti stavebních spoření za 5 respektive 6 let pravidelného měsíčního ukládání. Kolik z nich by bylo schopno a ochotno dát tak vysokou částku najednou do nákupu Kalouskova zázraku? Věřím, že mnoho ne. A nyní se dostáváme k jádru problému. Byl to skutečně projekt pro každého? Po dvou dnech od spuštění se představitel jedné ze tří bank, která dluhopisy prodávala, nechal slyšet, že prodali dluhopisy v hodnotě asi 2,5 miliardy korun v cca 250 transakcích. 5. října 2011 evidovaly banky 17800 objednávek v hodnotě vyšší než 13 milard korun. Spočítejte si sami, kdo vlastně investoval.
Všichni analytici a ekonomové se shodují, že ekonomiku v České republice potápí pokles spotřeby domácností. Nebudu nyní spekulovat nad vhodností jejího většího zdanění. Ale třeba budou lidé poté nakupovat s větší radostí a šťastnými myšlenkami, jak pomáhají v boji se státním dluhem, řeckou cestou a jak jsou vlastně odpovědní - jako ten hlavní kormidelník s fajfkou.
Na začátku roku se rozhodlo, že není důležité nejprve bojovat s nemravnou korupcí a rozkrádáním státního majetku. Není potřeba hledat rezervy a ucpat děravý kbelík. Je nutné do něj přilít více vody, ať to stojí, co to stojí. Nejprve bylo nutné udělat škrty v platech státních zaměstnanců. Krok, jenž se dotkl stovek tisíc občanů ČR, vedl k dalšímu poklesu spotřeby domácností. Ušetřilo se 7 miliard. Velká suma! Je však otázkou o kolik se sníží tímto krokem výběr daní. Nebudu řešit, jaké odměny dostali nadřízení zaměstnanců, kterých se škrty významně dotkly. Zajímalo by mě, proč se právě nyní má rušit daň z dividend. Ač přináší státnímu rozpočtu cca 7-8 miliard ročně? Tedy téměř stejnou sumu? Vážně si máme myslet, že se celých 8 miliard vrátí lidem v podobě investic v České republice? Ne, tak moc naivní nejsem.
Situace v ČR není v dnešních časech růžová, růst ekonomiky je mizerný, schodky státního rozpočtu rostou a já jsem ochoten připustit, že šetřit se musí. Velmi se však rozchází můj pohled s pohledem současné vlády na oblasti, kde by k šetření mělo docházet. Rozhodl jsem se ukázat malé srovnání ve dvou konkrétních případech. První případ je omezování podpory stavebnímu spoření versus nový produkt pana ministra financí M. Kalouska - nákup státních dluhopisů. Druhým je šetření na platech státních zaměstnanců versus odpuštění daně z dividend.
Nejprve k prvnímu. Co je to vlastně stavební spoření? Jedná se o produkt, který umožňoval řadovým občanům velmi pěkné zhodnocení svých prostředků. Byl nastaven tak, že nehrálo roli, jak moc je klient bohatý. Umožňoval výhodné úvěry či překlenovací úvěry. Produkt si získal oblibu u milionů klientů, kteří získavali odvahu pro stavební úpravy svých nemovitostí, což vedlo k rozvoji stavebních firem a stavebnictví v ČR.
Naproti tomu se objevil zcela nový produkt přímo z dílny ctihodného ministra financí Miroslava Kalouska. Projekt, jenž byl prezentován jako "pro každého". Proč? Umožňuje investici již od pouhé jedné tisícikoruny. Vyplatí se ale skutečně investovat pouze jednu bankovku s Františkem Palackým na obrázku? Kdo umí alespoň elementární počty, ví, že nikoliv. Tak půjdeme dále. Kolik znáte lidí ve svém okolí, kteří mají právě teď k dipozici třeba 100 000 korun na investici do státních dluhopisů. Proč právě tuto částku? Právě přes ni se dostávali tradiční klienti stavebních spoření za 5 respektive 6 let pravidelného měsíčního ukládání. Kolik z nich by bylo schopno a ochotno dát tak vysokou částku najednou do nákupu Kalouskova zázraku? Věřím, že mnoho ne. A nyní se dostáváme k jádru problému. Byl to skutečně projekt pro každého? Po dvou dnech od spuštění se představitel jedné ze tří bank, která dluhopisy prodávala, nechal slyšet, že prodali dluhopisy v hodnotě asi 2,5 miliardy korun v cca 250 transakcích. 5. října 2011 evidovaly banky 17800 objednávek v hodnotě vyšší než 13 milard korun. Spočítejte si sami, kdo vlastně investoval.
Všichni analytici a ekonomové se shodují, že ekonomiku v České republice potápí pokles spotřeby domácností. Nebudu nyní spekulovat nad vhodností jejího většího zdanění. Ale třeba budou lidé poté nakupovat s větší radostí a šťastnými myšlenkami, jak pomáhají v boji se státním dluhem, řeckou cestou a jak jsou vlastně odpovědní - jako ten hlavní kormidelník s fajfkou.
Na začátku roku se rozhodlo, že není důležité nejprve bojovat s nemravnou korupcí a rozkrádáním státního majetku. Není potřeba hledat rezervy a ucpat děravý kbelík. Je nutné do něj přilít více vody, ať to stojí, co to stojí. Nejprve bylo nutné udělat škrty v platech státních zaměstnanců. Krok, jenž se dotkl stovek tisíc občanů ČR, vedl k dalšímu poklesu spotřeby domácností. Ušetřilo se 7 miliard. Velká suma! Je však otázkou o kolik se sníží tímto krokem výběr daní. Nebudu řešit, jaké odměny dostali nadřízení zaměstnanců, kterých se škrty významně dotkly. Zajímalo by mě, proč se právě nyní má rušit daň z dividend. Ač přináší státnímu rozpočtu cca 7-8 miliard ročně? Tedy téměř stejnou sumu? Vážně si máme myslet, že se celých 8 miliard vrátí lidem v podobě investic v České republice? Ne, tak moc naivní nejsem.
Další články autora |
Písečná, Chomutov
3 450 000 Kč